Relativně úzké a více než rušné ulice Londýna cyklistice na první pohled moc nepřejí. Přesto cyklistů tu jezdí opravdu hodně.
A jde většinou o lidi někam dojíždějící – „commuters“. Důvody to má především následující:
- I průměrně zdatný cyklista je v centru rychlejší než jakákoli jiná dvoustopá vozidla.
- Londýn je neuvěřitelně placatý.
- Cyklistika je kvůli dopravnímu přetížení městem podporovaná, např. cyklomapy jsou k dispozici zdarma.
- Cyklistické stezky mají hlavu a patu, jejich síť je hustá a tam kde nemůže být od silnice oddělená stezka je alespoň barevně vyznačený metrový pruh u krajnice.
- Dojíždění do práce na kole je levné.
- Místní řidiči mají ze střetu z cyklistou opravdovou hrůzu a chovají se velmi ohleduplně. Údajně musí prokazovat, že vina není na jejich straně.
Tohle všechno jsou argumenty, pro které jsem se i já zařadil mezi cyklo commutery. Čistě finančně vzato, v Praze by se investice do kola splácela roky, tady jí na ušetřeném jízdném budu mít na jaře bohatě zpátky. Poměr cena / výkon je tu u městské dopravy opravdu zoufalý a kola snad i levnější než doma.
Na závěr moje bilance po dvou týdnech dojíždění: v nohách 230km, jeden defekt, dvakrát zmoknutý na kůži.
A není to tak, že to je součást tréninku na první ligu volejbalu?